Název

Hrad a zámek Klenová

Popis

Hrad a zámek Klenová
Hrad Klenová je připomínaný poprvé roku 1291, kdy jej vlastnil Bohuslav z Klenové, byl postaven na osamělé strmé skále ze dvou stran obtékané Jelenkou, přítokem řeky Úhlavy.
Hrad stál opodál zemské stezky, která vedla od královského města Klatov údolím Úhlavy k Železné Rudě a odtud podél Černé Řezné do Bavorska. Doplňoval tak soustavu pohraničních hradů v této části pomezního hvozdu. O raně gotické podobě hradu si můžeme učinit z nepatrných zbytků dochovaného zdiva jenom velmi neurčitou představu, ale zdá se, že rozsahem se příliš nelišil od svého pozdějšího nástupce. Kromě jednoduché hradební zdi byl hrad opevněn jenom příkopem a valem. Proto v pozdější době v 15. století, při rozmachu palných zbraní bylo nutné vystavět důkladnějšího opevnění, s nímž byla spjata přestavba celého hradu. Přestavbu pak provedl Přibík z Janovic a Klenové ( válečník a politik), který zde uplatnil svých válečných zkušeností při stavbě nového opevnění. Po Přibíkově smrti roku 1465 zdědil Klenovou jeho vnuk Jan, který ji před rokem 1525 prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmburka. Ten ke Klenové připojil bezděkovský statek. Posléze se zde vystřídalo několik majitelů. Za zmínku stojí, že se zde v roce 1564 narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se proslavil jako cestovatel a spisovatel (vylíčil svoji cestu do Palestiny, kterou podnikl roku 1598 s Heřmanem Černínem z Chudenic),ale především jako hudební skladatel.Za svůj život změnil několikrát víru a nakonec ukončil svůj život pod katovým mečem na Staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621. Na sklonku 17. století přestal být hrad střediskem rozsáhlého panství a sídlem jeho feudálního držitele a počal chátrat. Již v roce 1737 z něho zbyly většinou jenom zříceniny, obehnané dvojitým příkopem. Teprve když roku 1832 koupil statek Klenovou hrabě Eduard Stadion-Thannhausen, majitel rozsáhlého panství Kout-Trhanov na Domažlicku, byla zřícenina hradu opravena a přistavěny nové prostory. Byla obnovena stará gotická hradní kaple nad branou vnitřního hradu a vstupní brána do hradu. Opravena polorozbořená hranolová věž, která byla dostavěna do dnešní výše a ukončena pseudogotickým cimbuřím. Při těchto přestavbách došlo k zasypání vnitřního příkopu a na jeho místě byla založena zahrada. V druhé polovině 19. století byl ke středověkému hradu Klenová přistavěn novogotický zámek a komplex dalších obytných a hospodářských budov (sýpka, vila, kaple sv. Felixe, statek).
Ve 20. století, až do roku 1951, byla majitelkou zámku malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. Poté se stal majetkem československého státu. V rámci restitucí byl zámek navrácen paní Vrbové-Kotrbové, která ho ve své poslední vůli v roce 1993 odkázala Galerii Klatovy-Klenová. Jako umělecká galerie je využíván prostor a okolí zámku již od roku 1963.
Z hradu se nabízí jedinečné výhledy na centrální Šumavu

Kategorie a štítky

Nastavení